Historie

VÝVOJ OBCE ZLOBICE

Poloha vesnice Zlobice je situována hlavně kolem dvou silnic, které se ve Zlobicích protínají. Hlavní cesta vede od Kroměříže přes Zlobice směrem na Věžky a dál na Morkovice. Křižuje ji cesta vedoucí přes obec směrem na Popovice. Opačným směrem od křižovatky vede cesta do Bojanovic a pokračuje na Kojetín.
Nejstarší osídlení levé straně potoka (č. 11,12,13,44 a 45). Další část obce vznikla pravděpodobně v období , kdy byly Zlobice v držení premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce. Od potoka směrem na Popovice bylo postaveno postupně 21 usedlostí. Všechny tyto usedlosti tvoří nejstarší část obce. K ní patřila budova první školy z roku 1889 (č.77), v níž je dnes umístěna mateřská škola a obecní úřad. Nejvyšší stavbou této části je Cyrilo-Metodějský kostel postavený v letech 1897-99. Kostel byl vysvěcen roku 1900. Ke kostelu patří budova fary. Vedle ní dal přistavit v roce 1916 zlobický farář P. František Solanský mlýn, který měl malou elektrárnu. Sloužila v omezené míře i pro osvětlení obce a domů. Všechny tyto budovy byly v posledních letech opraveny a jsou dominantní ozdobou obce. V letech 1937-1938 byla přes Zlobice (úsek do potoka na horní konec obce) provedena kanalizace a vydláždění této části obce žulovou kostkou.

Po pravé straně silnice směrem na Bojanovice stojí 4 bytové domy s celkem 18 byty, postavené v letech 1960-1980. Dal je postavit státní statek hospodařící v té době s majetkem zlikvidovaných zemědělských usedlostí sedláků. Za bytovkami vybudoval státní statek zemědělskou farmu. Dnes je v majetku Zemědělského družstva Postoupky. Nad farmou směrem na Bojanovice je vodojem, který zásoboval pitnou vodou farmu i činžovní domy. Při cestě k Bojanovicím po pravé straně je zřízen místní hřbitov.
Na hlavní křižovatkce silnic stojí velká budova, původní selská usedlost č. 45. Později této usedlosti využívalo zemědělské duržstvo. Počátkem 90. let byl objekt restaurován a vzniklo zařízení, sloužící jako sídlo soukromé firmy a moderní restaurační zařízení s kavárnou a velkým společenským sálem "Amerika". Tímto počinem získala obec nejen na vzhledu, ale obohatil se zeména její kulturní a společenský život. Obec má dva obchody se smíšeným zbožím, za dalšími službami občané dojíždí převážně do Kroměříže.

Když se vesnice v minulosti postupně rozrůstala, stavěly se další rodinné domky nejprve v Hliníku a v Úvoze, na Horním konci a na Husínku, v Lotyšsku, v posledních letech na Záhumení a na volných místech ve středu obce.
Za vesnicí směrem na Popovice po pravé straně vznikla v 50. - 60. letech farma jednotného zemědělského družstva. V rámci restitučních nárkoů byla farma počátkem 90. let rozdělena mezi soukromě hospodařící zemědělce.

Mezi domy č. 13 a 14 stojí hasičská zbrojnice, postavená v roce 1924, která je svým stavebním stylem ozdobou návsi. Za zbrojicí bylo v 70. letech vybudováno výletiště s krytým tanečním kolem, bohatě v minulých letech využívaným. Pro nedořešené majetkové řízení se zde dnes žádné společenské akce nekonají, stejně jako v budově bývalého hostince u Nováků (č.13), který býval v minulosti centrem kulturního dění v obci. Za výletištěm je fotbalové hřiště, které využívá TJ Sokol Zlobice.
Vodní nádrž za hřištěm, sloužící po určitou dobu i jako udržované koupaliště, je v současné době pro velký nedostatek vody po většinu roku prázdná.


VÝVOJ OBCE BOJANOVICE
Domy v Bojanovicích jsou z velké části postaveny po obou stranách silnice ze Zlobic, která vede dál ke Kojetínu. Uprostřed návsi je malá kaplička, vystavená z milodarů občanů roku 1947. Řada domů je situována západním směrem, několik domů stojí v části obce zvané Bařina. V obci byla v polovině 70. let na místě usedlosti č. 7 postavena prodejna smíšeného zboží. Ve stejné budově je umístěna i hasičská zbrojnice a knihovna. V horní části obce stojí stará budova pohostinství se společenským sálem. V zahradě za hospodou je betonové kolo, kde se dříve pořádaly taneční zábavy.
Demolicí usedlosti č. 4 a domu č. 47 v dolním konci obce vznikl prostor pro zřízení autobusové točny. Cestou přes "Křepelek" (úvozem, kde se v minulosti vyskytovaly hojně křepelky) kolem samostatně stojících domů č. 42 a 71 (bývalé "Dílny") dojdete přes pole do obce Koválovice.
Nad obcí, jehozápadním směrem, vybudovalo bývalé JZD Bojanovice hospodářské budovy (kravín, vepřín). Farma byla vydána v restituci a v současné době má budovu kravína pronajatu Zemědělské družstvo Postoupky. Ostatní budovy jsou v rozvalinách. Za farmou se rozprostírá "Ludvíkův sadů, další velký ovocný sad je vysázen ve směru k Měrůtkám.
Na kopci Větrák, který odděluje Bojanovice od Zlobic, stojí uprostřed tří vzrostlých lip pomník padlým v 1. světové válce, postavený roku 1920. Na vrcholu vysokého pylonu je umístěna socha Božského Srdce Páně. Na křižovatce silnice vedoucí z Bojanovic do Kojetína, která protíná hlavní silnici ve směru z Kroměříže na Brno, stojí asi 8 m vysoký pylon zvaný lidově "pyramida" nebo také "štátule". V letech 1665-1695 jich umístil celou řadu v Podzámecké zahradě biskup Karel z Lichtenštejna. Později byly přemístěny na různá místa. Jeden z nich stojí právě na křižovatce za Bojanovicemi.


Zlobice
Archeologické nálezy pravěkých nádob a bronzových předmětů dokazují, že území obce bylo osídleno již v období mladší doby kamenné, bronzové a železné. Při bourání selské usedlosti č. 34 byly nalezeny pravěké popelnice, kosti a železná sekyrka. V části obce Hliník byla odkryta v hloubce asi 1 m nádova kultury lužické.
Podle koncovky jména -ice, Zlobice, se dá usuzovat, že byla obec osídlena již v době staroslovanské  (pozdější obměna osady rodu Zlobiců, užívalo se označení jména osady podle příslušníků rodu - Zlobici, ves lidí Zlobických od osobního jména Zlob). Vývoj názvu obce byl následující: rok 1078 Zlobiczi, 1160 Zlobici, 1512 Zlobicze, od 1872 Zlobice (do Zlobice, Zlobičák, zlobický katastr, Zlobicko). Obec Zlobice je jediná tohoto názvu v republice.
První písemná zpráva o Zlobicích pochází z roku 1078. V této době lyli Zlobici majetkem zeměpána, údělného knížete olomouckého Oty Sličného, syna knížete Břetislava. Když Ota Sličný s manželkou Ofkou založili u Olomouce klášter Hradisko a odevzdali jej řádu benediktinů, obdarovali jeje řadou vsí. V zakládací listině kláštera z roku 1078 se uvádějí mezi množstvím různých vsí též "Zlobiczi" a "Bezmirow". Zlobice tak patří společně s Bezměrovem a Kyselovicemi mezi nejstarší obce okresu.
Český král Vladislav II. potvrdil v roce 1160 klášteru, ve kterém byl v tu dobu řád premostrátský, darované mu pozemské statky, mezi nimiž byly i Bezměrov, Hradisko a Zlobice. Moravský markrabě Přemysl osvobodil roku 1238 klášterské vsi od zemských robot a služeb k zeměpanským hradům, cestám, mostům, čímž nabyli klášterní poddaní značných úlev. Tak měli poddaní ze Zlobic povinnosti pouze v dodávání naturálních dávek, hus, slepic, vajec a dávky peněžité. To byla pro Zlobické začíná výhoda. V roce 1240 byly povoleny v některých klášterních obcích krčmy, mezi nimi také ve Zlobicích.

V roce 1241 byl tatarskými hordami klášter zničen. Brzy potom, za vlády Přemysla Otakara II., byly však znovu zavedeny dřívější pořádky a dle klášterních zápisů se uvádějí Zlobice opět jako majetek klášterní. Ve 14. století se objevují ve Zlobicích pravní jména osadníků. V letech 1382 - 1385 žil ve Zlobicích Tasek, řečený Puklice a jakýsi Bedřich s bratrem Mikšou, řečeným Bílým. Byli to zřejmě majitelé nebo nájemci svobodného dvora ve Zlobicích. V roce 1423 dobyli husité město Kroměříž. Střídavě pak až do roku 1426 ovládali město husité nebo biskup Jan Železný. Touto situací trpěly i okolní vesnice. Vojsko si zajišťovalo jídlo, období zřejmě došlo k zániku obci Lhotsko mezi Zlobicemi a Věžkami (v místech dnešní věžecké Hájenky), roku 1584 se již uvádí jako ves pustá.
Roku 1573 prodal opat Jan Poniatowski obec spolu s Bezměrovem a Hradiskem majiteli Chropyně, Hanušovi Haugvicovi z Biskupic. Zlobice se tak staly součástí chropyňského panství.


V roce 1615 koupil chropyňské panství včetně Zlobic od Šebora Pražmy z Bílkova ze 153 tisíc zlatých olomoucký biskup kardinál František Dietrichštejn a obec se stala majetkem olomouckého biskupství.
Dne 25.ledna 1639 prosí obec Zlobice vrchnost: "Celému světu je známo, že z božího dopuštění je zle, bída, letos k tomu ještě neúroda, v obci není obilí, sedláci nemají kousku chleba, bída je čím dál tím větší. Usedlíci prosí pro boží smilování o půjčku obilí, kdyby to nebylo možno, aspoň o odpuštění dávek a platů na běžný rok, aby se mohli aspoň trochu zastaviti a nemuseli zbíhati ze svých gruntů a živnůstek se svými ženami a dětmi."
Zlobice byly značně postiženy i za třicetileté války. V roce 1643 švédský generál Torstenson dobyl město Kroměříž, které téměř celé vyhořelo. I ve Zlobicích došlo k drancování a požáru, při němž vyhořelo 8 z 26 usedlostí. Mnoho usedlostí bylo úplně opuštěno, říkalo se jim "poustky". Vrchnost s obtížemi hledala, kým by usedlosti obsadila. Jsou záznamy, kdy za těžké trestné činy byl soudem stanoven trest obsazením pustého gruntu. Soupis z roku 1644 uvádí, že ve Zlobicích bylo z 25 poddaných pouze 18, v Bojanovicích ze 13 usedlíků zůstalo 10. V roce 1646 vpadli Švédové do dědin v okolí Kroměříže. Ze Zlobic odvedli všechny koně a krávy. V roce 1651 podávají Zlobičtí vrchnosti dojemnou prosbu:"Ubozí lidé jen rukama pole hrabali, protože v ta nebezpečná léta již pominulá a nepokojené časy od vojenského lidu obou armád, císařské i švédské, které měly okoličně ležení, nezbylo koně a dobytka, o všechno všudy přišli, nýbrž tak i o stavení do gruntu rozebrané, takže nevědí co si počíti, neboť nemají ani dobytka, ani obilí na obživení a na setí, ani peněz na stavení." Také 3 sedláci z Bojanovic, více jich v obci nebylo, prosí vrchnost o úlevy.
Další pohromou této doby se staly infekční choroby - mor, cholera, zimnice a další. K tomu všemu přidružila se v následných letech 1769-1771 velká neúroda a následkem byl hladomor.
V této době zemřelo v Čechách a na Moravě na půl milionu lidí z celkového počtu tři a půl milionu obyvatel. Umírali lidé všech vrstev, nevyjímaje lidí bohatých, kteří žili v lepších podmínkách. Ve Zlobicích zemřelo v roce 1849 na choleru 37 osob. Nemoci podlehli zejména lidé oslabení nedostatkem jídla, žijící ve špatných hygienických podmínkách.


VĚTRNÝ MLÝN
Na návrší mezi Bojanovicemi a Zlobicemi stával větrný mlýn. Roku 1876 byl majitelem  Josef Straka. V roce 1894 u něj vystavěl další majitel Ferdinand Žůrek domek č. 54. Mlýn byl postaven asi za napoleonských válek. Na jeho matečníku byl vytesán letopočet: ANNO - 1808 - CLM. Ve mlýně se naposledy šrotovalo obilí pro dobytek roku 1925. Jeho pozůstatky byly rozebrány v květnu roku 1929. Pomalu všechny větřáky v okolí ustoupily moderním šrotovníkům poháněným motory a elektřinou. Roku 1892 vyvrátila vichřice větřák v Lutopecnách, r. 1924 shořel větřák v Koválovičkách. Skončila se éra větrných obrů. Tím zmizel kus poezie venkova. Jak asi bývalo v šalandě, když vítr mlýnem klapotal? Větřák dnes připomíná jen pár zažloutlých fotek, vzpomínky našich nejstarších usedlíků a název kopce.
Větřák

OBECNÍ PEČEŤ

Zlobice byly obdařeny obecní pečetí v roce 1683. Měly ve zanku radlici a krojidlo, letopočet 1683 a nápis: "Obeczní peczet diediny Zlobice". Ve svých početích měly obce znaky, které nesměly samovolně měnit. Toto první obecní pečetidlo bylo roku 1854 nahrazeno novým. Motivem nového pečetidla byly zkřížené kosy, cep a srp (charakterizující polní hospodářství) a název "Pecet obce Zlobicke".
Obec Bojanovice měla ve své první pečeti nápis "Obeczný peczet diedini Bojanowicz" a rok 1684. V pečetním poli je uprostřed renesančního štítu košatý strom (lípa). Tato pečeť byla užívána na úředních listech do r. 1854, celkem 170 let. Podle této pečeti si obec pořídila razítko používané asi do r. 1890. Po něm bylo pořízeno razítko mosazné se znakem Anděla Strážného. Toto razítko však zřejmě pro náročnost provedení nového znaku špatně tisklo a tak se obec vrátila zpět k původnímu znaku s lípou.
Přehled fojtů a purkmistrů ve Zlobicích

30. 3. Arnošt

Zítra: Kvido

 

Hlášení rozhlasu 29.3.2017

Hlášení rozhlasu

Aktuality

Poděkování - kříž Zlobice

Poděkování - kříž Zlobice.docx (450,2KB, .docx)

Poděkování Zlínskému kraji

2013 - Poděkování Zlínskému kraji-hasičská stříkačka.pdf

  Poděkování Zlínskému kraji - JSDH

2016 - Poděkování Zlínskému kraji - zásahové vybavení JSDH.pdf

2016 - Dotace z rozpočtu Zlínského kraje-zásahové vybavení JSDH.pdf

 

Charita pomáhá - spolu to zvládneme

Charita pomáhá.Pdf (244,4KB, .Pdf)

portal.gov.cz

www.mestaobce.cz

Telefonní seznam

phone.quick.cz

www.czechpoint.cz

Návštěvnost stránek

131866
Zlobice Bojanovice